1O duchovních pak dařích, bratří, nechci, abyste nevěděli.
2Víte, že jste byli pohané, kteříž k modlám němým, jakž jste bývali vedeni, tak jste chodili.
3Protož známoť vám činím, že žádný v Duchu Božím mluvě, nezlořečí Pánu Ježíši, a žádný nemůže říci Pán Ježíš, jediné v Duchu svatém.
4Rozdílníť pak darové jsou, ale tentýž Duch,
5A rozdílná jsou přisluhování, ale tentýž Pán,
6A rozdílné jsou moci, ale tentýž Bůh, jenžto působí všecko ve všech.
7Jednomu pak každému dáno bývá zjevení Ducha k užitku.
8Nebo někomu dána bývá skrze Ducha řeč moudrosti, jinému pak řeč umění podle téhož Ducha,
9Jinému víra v témž Duchu, jinému darové uzdravování v jednostejném Duchu,
10Někomu divů činění, jinému proroctví, jinému rozeznání duchů, jinému rozličnost jazyků, jinému vykládání jazyků.
11Ale to vše působí jeden a týž Duch, rozděluje jednomu každému obzvláštně, jakž ráčí.
12Nebo jakož tělo jedno jest a mnoho má údů, ale všickni ti jednoho těla údové, mnozí jsouce, však jedno tělo jsou: tak i Kristus.
13Skrze jednoho zajisté Ducha my všickni v jedno tělo pokřtěni jsme, buďto Židé, buďto Řekové, buďto služebníci, nebo svobodní, a všickni v jeden duch zapojeni jsme.
14Nebo tělo není jeden úd, ale mnozí.
15Dí-li noha: Poněvadž nejsem rukou, nejsem z těla, zdaliž proto není z těla?
16A dí-li ucho: Když nejsem oko, nejsem z těla, zdaliž proto není z těla?
17Jestliže všecko tělo jest oko, kde pak bude sluch? Pakli všecko tělo jest sluch, kde povonění?
18Ale zřídil Bůh údy jeden každý z nich v těle, tak jakž jest on chtěl.
19Nebo kdyby byli všickni údové jeden úd, kde by bylo tělo?
20Ale nyní mnozí údové jsou, však jedno tělo.
21A tak nemůžť oko říci ruce: Nepotřebí mi tebe, anebo opět hlava nohám: Nepotřebuji vás.
22Nýbrž mnohem více údové, kteříž se zdadí nejmdlejší v těle býti, potřební jsou.
23A kteréž máme za nejméně ctihodné údy v těle, ty větší ctí přistíráme; a nezdobní údové naši hojnější ozdobu mají,
24Ozdobní pak údové naši toho nepotřebují. Ale Bůh tak způsobil tělo, poslednějšímu dav hojnější poctu,
25Aby nebyla nesvornost v těle, ale aby údové jedni o druhé vespolek pečovali
26A protož jestliže trpí co jeden úd, spolu s ním trpí všickni údové; pakli jest v slávě jeden úd, radují se spolu s ním všickni údové.
27Vy pak jste tělo Kristovo, a údové z částky.
28A některé zajisté postavil Bůh v církvi nejprv apoštoly, druhé proroky, třetí učitele, potom moci, potom ty, kteří mají dary uzdravování, pomocníky, správce jiných, rozličnost jazyků mající.
29Zdaliž jsou všickni apoštolé? Zdali všickni proroci? Zdali všickni učitelé? Zdali všickni divy činí?
30Zdali všickni mají dary k uzdravování? Zdali všickni jazyky rozličnými mluví? Zdali všickni vykládají?
31Snažujtež se pak dojíti darů lepších, a ještěť vyšší cestu vám ukáži.
