1Napomínámť pak, aby především činěny bývaly pokorné modlitby, prosby, svaté žádosti a díků činění za všelijaké lidi,
2Za krále i za všecky v moci postavené, abychom tichý a pokojný život vedli ve vší zbožnosti a šlechetnosti.
3Nebo toť jest dobré a vzácné před spasitelem naším Bohem,
4Kterýž chce, aby všelijací lidé spaseni byli a k známosti pravdy přišli.
5Jedenť jest zajisté Bůh, jeden také i prostředník Boží a lidský, člověk Kristus Ježíš,
6Kterýžto dal sebe samého mzdu na vykoupení za všecky, na osvědčení časem svým.
7K čemuž postaven jsem já za kazatele a apoštola, (pravduť pravím v Kristu a neklamámť,) za učitele pohanů u víře a pravdě.
8Protož chtěl bych, aby se modlili muži na všelikém místě, pozdvihujíce čistých rukou, bez hněvu a bez roztržitosti.
9Takž také i ženy aby se oděvem slušným s stydlivostí a s středmostí ozdobovaly, ne strojením a křtaltováním sobě vlasů, neb zlatem, anebo perlami, anebo drahým rouchem,
10Ale (tak, jakž sluší ženám, kteréž dokazují při sobě zbožnosti,) dobrými skutky.
11Žena ať se učí mlčeci, ve všeliké poddanosti.
12Nebo ženě nedopouštím učiti, ani vládnouti nad mužem, ale aby byla v mlčení.
13Adam zajisté prve jest stvořen, potom Eva.
14A Adam nebyl sveden, ale žena svedena jsuci, příčinou přestoupení byla.
15Ale však spasena bude v plození dětí, jestliže by zůstala u víře, a v lásce, a v posvěcení svém, s středmostí.
