2. Korintským 1:12
“Nebo chlouba naše tato jest, svědectví svědomí našeho, že v sprostnosti a v upřímosti Boží, ne v moudrosti tělesné, ale v milosti Boží obcovali jsme na tomto světě, zvláště pak u vás.”
Kontext: 2. Korintským 1
10Kterýž z takového nebezpečenství smrti vytrhl nás, a vytrhuje, v něhož doufáme, že i ještě vytrhne,
11Když i vy nám pomáhati budete modlitbami za nás, aby z daru toho, příčinou mnohých osob nám daného, od mnohých děkováno bylo Bohu za nás.
12Nebo chlouba naše tato jest, svědectví svědomí našeho, že v sprostnosti a v upřímosti Boží, ne v moudrosti tělesné, ale v milosti Boží obcovali jsme na tomto světě, zvláště pak u vás.
13Neboť nepíšeme vám nic jiného, nežli to, což čtete, aneb což prvé znáte. A naději mám, že až do konce tak znáti budete.
14Jakož jste již i z stránky poznali nás, žeť jsme chlouba vaše, podobně jako i vy naše, v den Pána Ježíše.
O 2. Korintským 1: Pavlova změna plánů
Pavel se představuje a vyjadřuje svou vděčnost Bohu za pohodlí a povzbuzení, které obdržel skrze víru Korinťanů.
Komentář
2. list Korintským je dopis napsaný apoštolem Pavlem církvi v Korintu. V tomto dopise Pavel vyjadřuje svou hlubokou lásku a starost o církev a povzbuzuje je, aby zůstali věrní evangeliu. Začíná vyjádřením své vděčnosti Bohu za pohodlí a sílu, kterou poskytl církvi v jejich čase potřeby. Pavel pak pokračuje vysvětlením, jak Bůh ho potešil v jeho vlastních utrpeních a jak byl schopen potěšit ostatní v jejich vlastních utrpeních. Povzbuzuje církev, aby zůstala neochvějná ve své víře a spoléhala se na Boží sliby. Rovněž je připomíná důležitost jednoty a povzbuzuje je, aby byli sjednoceni ve své víře.
Pavel pak vysvětluje, jak byl Bůh v minulosti věrný jim a jak bude i nadále věrný v budoucnosti. Povzbuzuje je, aby zůstali věrní evangeliu a nepoddávali se ve své víře. Rovněž je připomíná důležitost modlitby a povzbuzuje je, aby se modlili jeden za druhého. Nakonec je Pavel připomíná důležitost lásky a povzbuzuje je, aby se milovali navzájem.