Číst celou kapitolu
Zdaliž jest mnoho dnů mých? Ponechejž tedy a popusť mne, abych maličko pookřál,
A abych byl, jako by mne nikdy nebylo, z života do hrobu abych byl vnesen.
Prvé než odejdu tam, odkudž se zase nenavrátím, do krajiny tmavé, anobrž stínu smrti,
