Lukáš 19

Příběh o minách

Ježíš vstupuje do Jeruzaléma jako král, je vítán lidem, zlořečí fíkovníku a učí o podobenství deseti min.

Book

Verze

¹A všed Ježíš, bral se přes Jericho.

²A aj, muž, jménem Zacheus, a ten byl hejtman nad celnými, a byl bohatý.

³I žádostiv byl viděti Ježíše, kdo by byl; a nemohl pro zástup, nebo postavy malé byl.

⁴A předběh napřed, vstoupil na strom planého fíku, aby jej viděl; neb tudy měl jíti.

Lukáš 19:5 - A když přišel k tomu místu, pohleděv zhůru Ježíš, uzřel jej, i řekl jemu: Zachee, spěšně sstup dolů, nebo dnes v domu tvém musím zůstati.

⁵A když přišel k tomu místu, pohleděv zhůru Ježíš, uzřel jej, i řekl jemu: Zachee, spěšně sstup dolů, nebo dnes v domu tvém musím zůstati.

⁶I sstoupil rychle, a přijal jej radostně.

⁷A viděvše to všickni, reptali, řkouce: K člověku hříšnému se obrátil.

⁸Stoje pak Zacheus, řekl ku Pánu: Aj, polovici statku svého, Pane, dávám chudým, a oklamal-li jsem v čem koho, navracuji to čtvernásob.

⁹I dí jemu Ježíš: Dnes spasení stalo se domu tomuto, protože i on jest syn Abrahamův.

¹⁰Nebo přišel Syn člověka, aby hledal a spasil, což bylo zahynulo.

¹¹Toho když oni poslouchali, promluvil k nim dále podobenství, protože byl blízko od Jeruzaléma a že se oni domnívali, že by se hned mělo zjeviti království Boží.

¹²I řekl: Člověk jeden rodu znamenitého odšel do daleké krajiny, aby přijal království a zase se navrátil.

¹³I povolav desíti služebníků svých, dal jim deset hřiven, a řekl jim: Kupčtež, dokudž nepřijdu.

¹⁴Měšťané pak jeho nenáviděli ho, a poslali poselství za ním, řkouce: Nechcemeť, aby tento kraloval nad námi.

¹⁵I stalo se, když se navrátil, přijav království, rozkázal zavolati těch svých služebníků, kterýmž byl dal peníze, aby zvěděl, jak kdo mnoho získal.

¹⁶I přišel první, řka: Pane, hřivna tvá deset hřiven získala.

¹⁷I řekl jemu: To dobře, služebníče dobrý. Že jsi nad málem byl věrný, mějž moc nad desíti městy.

¹⁸A druhý přišel, řka: Pane, hřivna tvá získala pět hřiven.

¹⁹I tomu řekl: I ty budiž nad pěti městy.

²⁰A jiný přišel, řka: Pane, aj, teď hřivna tvá, kterouž jsem měl složenou v šátku.

²¹Nebo jsem se bál tebe, ješto jsi člověk přísný; béřeš, čeho jsi nepoložil, a žneš, čeho jsi nerozsíval.

²²I řekl jemu: Z úst tvých soudím tebe, služebníče zlý. Věděl jsi, že jsem já člověk přísný, bera, což jsem nepoložil, a žna, čehož jsem nerozsíval.

²³I pročes tedy nedal peněz mých na stůl, a já přijda, byl bych je vzal i s požitky?

²⁴I řekl těm, kteříž tu stáli: Vezměte od něho hřivnu, a dejte tomu, kterýž má deset hřiven.

²⁵I řekli jemu: Pane, máť deset hřiven.

²⁶I dí jim: Jistě pravím vám, že každému, kdož má, bude dáno, ale od toho, kterýž nemá, i to, což má, bude odjato.

²⁷Ty pak nepřátely mé, kteříž nechtěli, abych nad nimi kraloval, přiveďte sem a zmordujte přede mnou.

²⁸To pověděv, šel předce, vstupuje k Jeruzalému.

²⁹I stalo se; když se přiblížil k Betfagi a k Betany, k hoře, kteráž slove Olivetská, poslal dva učedlníky své,

³⁰Řka: Jděte do městečka, kteréž proti vám jest. Do kteréhožto vejdouce, naleznete oslátko přivázané, na němžto nikdy žádný z lidí neseděl. Odvěžtež je, a přiveďte ke mně.

³¹A optal-liť by se vás kdo, proč je odvazujete, tak jemu díte: Protože Pán ho potřebuje.

³²Tedy odšedše ti, kteříž byli posláni, nalezli tak, jakž jim byl pověděl.

³³A když odvazovali oslátko, řekli páni jeho k nim: Proč odvazujete oslátko?

³⁴A oni řekli: Pán ho potřebuje.

³⁵I přivedli je k Ježíšovi, a vloživše roucha svá na oslátko, vsadili na ně Ježíše.

³⁶A když on jel, stlali roucha svá na cestě.

³⁷Když se pak již přibližoval k místu tomu, kudyž scházejí s hory Olivetské, počalo všecko množství učedlníků radostně chváliti Boha hlasem velikým ze všech divů, kteréž byli viděli,

³⁸Řkouce: Požehnaný král, jenž se béře ve jménu Páně. Pokoj na nebi, a sláva na výsostech.

³⁹Ale někteří z farizeů, kteříž tu byli v zástupu, řekli k němu: Mistře, potresci učedlníků svých.

⁴⁰I odpověděv, řekl jim: Pravímť vám: Budou-li tito mlčeti, kameníť bude volati.

Lukáš 19:41 - A když se přiblížil, uzřev město, plakal nad ním,

⁴¹A když se přiblížil, uzřev město, plakal nad ním,

⁴²Řka: Ó kdybys poznalo i ty, a to aspoň v takový tento den tvůj, které by věci ku pokoji tobě byly; ale skrytoť jest to nyní od očí tvých.

⁴³Nebo přijdou na tě dnové, v nichž obklíčí tě nepřátelé tvoji valem, a oblehnou tebe, a ssouží tě se všech stran.

⁴⁴A s zemí srovnají tě, i syny tvé, kteříž v tobě jsou, a nenechajíť v tobě kamene na kameni, protože jsi nepoznalo času navštívení svého.

⁴⁵A všed do chrámu, počal vymítati prodavače a kupce z něho,

⁴⁶Řka jim: Psáno jest: Dům můj dům modlitby jest, vy jste jej pak učinili peleší lotrovskou.

⁴⁷I učil na každý den v chrámě. Přední pak kněží a zákoníci i přední v lidu hledali ho zahladiti.

⁴⁸A nenalezli, co by jemu učinili. Nebo všecken lid jej sobě liboval, poslouchaje ho.

Lukáš 18 Lukáš 20

Lukáš 19

Příběh o minách

Lukáš 19

Příběh o minách

Často kladené otázky

Často kladené otázky

Lukáš 19

Příběh o minách

Lukáš 19

Příběh o minách

Často kladené otázky

Kolik kapitol je v Lukáš?

Často kladené otázky

Kolik kapitol je v Lukáš?