Ježíš učí o největším přikázání a podává příběh o svatební hostině.
1I odpovídaje Ježíš, mluvil jim opět v podobenstvích, řka:
Matouš 22:2 - Podobno jest království nebeské člověku králi, kterýž učinil svadbu synu svému.
2Podobno jest království nebeské člověku králi, kterýž učinil svadbu synu svému.
3I poslal služebníky své, aby povolali pozvaných na svadbu; a oni nechtěli přijíti.
4Opět poslal jiné služebníky, řka: Povězte pozvaným: Aj, oběd můj připravil jsem, volové moji a krmný dobytek zbit jest, a všecko hotovo. Pojďtež na svadbu.
Matouš 22:5 - Ale oni nedbavše na to, odešli, jiný do vsi své a jiný po kupectví svém.
5Ale oni nedbavše na to, odešli, jiný do vsi své a jiný po kupectví svém.
6Jiní pak zjímavše služebníky jeho a posměch jim učinivše, zmordovali.
7A uslyšav to král, rozhněval se; a poslav vojska svá, zhubil vražedníky ty a město jejich zapálil.
8Tedy řekl služebníkům svým: Svadba zajisté hotova jest, ale ti, kteříž pozváni byli, nebyli hodni.
9Protož jděte na rozcestí, a kteréžkoli naleznete, zovtež na svadbu.
10I vyšedše služebníci ti na cesty, shromáždili všecky, kteréžkoli nalezli, zlé i dobré. A naplněna jest svadba hodovníky.
11Tedy všed král, aby pohleděl na hodovníky, uzřel tam člověka neoděného rouchem svadebním.
12I řekl jemu: Příteli, kteraks ty sem všel, nemaje roucha svadebního? A on oněměl.
13Tedy řekl král služebníkům: Svížíce ruce jeho i nohy, vezměte ho, a uvrztež jej do temností zevnitřních. Tamť bude pláč a škřipení zubů.
14Nebo mnoho jest povolaných, ale málo vyvolených.
Matouš 22:15 - Tedy odšedše farizeové, radili se, jak by polapili jej v řeči.
15Tedy odšedše farizeové, radili se, jak by polapili jej v řeči.
16I poslali k němu učedlníky své s herodiány, řkouce: Mistře, víme, že pravdomluvný jsi a cestě Boží v pravdě učíš a nedbáš na žádného; nebo nepatříš na osobu lidskou.
17Protož pověz nám, co se tobě zdá: Sluší-li daň dáti císaři, čili nic?
Matouš 22:18 - Znaje pak Ježíš zlost jejich, řekl: Co mne pokoušíte, pokrytci?
18Znaje pak Ježíš zlost jejich, řekl: Co mne pokoušíte, pokrytci?
19Ukažte mi peníz daně. A oni podali mu peníze.
20I řekl jim: Čí jest tento obraz a svrchu napsání?
21Řekli mu: Císařův. Tedy dí jim: Dejtež, co jest císařova, císaři, a co jest Božího, Bohu.
22To uslyšavše, divili se, a opustivše jej, odešli.
Matouš 22:23 - V ten den přišli k němu saduceové, kteříž praví, že není z mrtvých vstání. I otázali se ho,
23V ten den přišli k němu saduceové, kteříž praví, že není z mrtvých vstání. I otázali se ho,
24Řkouce: Mistře, Mojžíš pověděl: Umřel-li by kdo, nemaje dětí, aby bratr jeho právem švagrovství pojal ženu jeho a vzbudil símě bratru svému.
Matouš 22:25 - I bylo u nás sedm bratrů. První pojav ženu, umřel, a nemaje semene, zůstavil ženu svou bratru svému.
25I bylo u nás sedm bratrů. První pojav ženu, umřel, a nemaje semene, zůstavil ženu svou bratru svému.
26Takž podobně i druhý, i třetí, až do sedmého.
27Nejposléze pak po všech umřela i žena.
28Protož při vzkříšení kterého z těch sedmi bude žena? Nebo všickni ji měli.
29I odpověděv Ježíš, řekl jim: Bloudíte, neznajíce Písem ani moci Boží.
Matouš 22:30 - Však při vzkříšení ani se nebudou ženiti ani vdávati, ale budou jako andělé Boží v nebi.
30Však při vzkříšení ani se nebudou ženiti ani vdávati, ale budou jako andělé Boží v nebi.
31O vzkříšení pak mrtvých zdaliž jste nečtli, co jest vám povědíno od Boha, kterýž takto dí:
32Já jsem Bůh Abrahamův a Bůh Izákův a Bůh Jákobův; a Bůhť není Bůh mrtvých, ale živých.
33A slyševše to zástupové, divili se učení jeho.
Matouš 22:34 - Farizeové pak uslyšavše, že by k mlčení přivedl saducejské, sešli se v jedno.
34Farizeové pak uslyšavše, že by k mlčení přivedl saducejské, sešli se v jedno.
35I otázal se ho jeden z nich zákoník nějaký, pokoušeje ho, a řka:
36Mistře, které jest přikázání veliké v Zákoně?
37I řekl mu Ježíš: Milovati budeš Pána Boha svého z celého srdce svého a ze vší duše své a ze vší mysli své.
38To jest přední a veliké přikázání.
39Druhé pak jest podobné tomu: Milovati budeš bližního svého jako sebe samého.
40Na těch dvou přikázáních všecken Zákon záleží i Proroci.
Matouš 22:41 - A když se sešli farizeové, otázal se jich Ježíš,
41A když se sešli farizeové, otázal se jich Ježíš,
42Řka: Co se vám zdá o Kristu? Čí jest syn? Řkou jemu: Davidův.
43Dí jim: Kterakž pak David v Duchu nazývá ho Pánem, řka:
44Řekl Pán Pánu mému: Seď na pravici mé, dokavadž nepodložím nepřátel tvých, aby byli za podnože noh tvých?
45Poněvadž tedy David Pánem ho nazývá, i kterakž syn jeho jest?
46A nižádný nemohl jemu odpovědíti slova, aniž se odvážil kdo více od toho dne jeho se nač tázati.
