1Váha falešná ohavností jest Hospodinu, ale závaží pravé líbí se jemu.
2Za pýchou přichází zahanbení, ale při pokorných jest moudrost.
3Sprostnost upřímých vodí je, převrácenost pak přestupníků zatracuje je.
4Neprospíváť bohatství v den hněvu, ale spravedlnost vytrhuje z smrti.
5Spravedlnost upřímého spravuje cestu jeho, ale pro bezbožnost svou padá bezbožný.
6Spravedlnost upřímých vytrhuje je, ale přestupníci v zlosti zjímáni bývají.
7Když umírá člověk bezbožný, hyne naděje, i očekávání rekovských činů mizí.
8Spravedlivý z úzkosti bývá vysvobozen, bezbožný pak přichází na místo jeho.
9Pokrytec ústy kazí bližního svého, ale spravedliví uměním vytrženi bývají.
10Z štěstí spravedlivých veselí se město, když pak hynou bezbožní, bývá prozpěvování.
11Požehnáním spravedlivých zvýšeno bývá město, ústy pak bezbožných vyvráceno.
12Pohrdá bližním svým blázen, ale muž rozumný mlčí.
13Utrhač toulaje se, pronáší tajnost, věrný pak člověk tají věc.
14Kdež není dostatečné rady, padá lid, ale spomožení jest ve množství rádců.
15Velmi sobě škodí, kdož slibuje za cizího, ješto ten, kdož nenávidí rukojemství, bezpečen jest.
16Žena šlechetná má čest, a ukrutní mají zboží.
17Člověk účinný dobře činí životu svému, ale ukrutný kormoutí tělo své.
18Bezbožný dělá dílo falešné, ale kdož rozsívá spravedlnost, má mzdu jistou.
19Tak spravedlivý rozsívá k životu, a kdož následuje zlého, k smrti své.
20Ohavností jsou Hospodinu převrácení srdcem, ale ctného obcování líbí se jemu.
21Zlý, by sobě i na pomoc přivzal, neujde pomsty, símě pak spravedlivých uchází toho.
22Zápona zlatá na pysku svině jest žena pěkná bez rozumu.
23Žádost spravedlivých jest toliko dobrých věcí, ale očekávání bezbožných hněv.
24Mnohý rozdává štědře, a však přibývá mu více; jiný skoupě drží nad slušnost, ale k chudobě.
25Člověk štědrý bývá bohatší, a kdož svlažuje, také sám bude zavlažen.
26Kdo zadržuje obilí, zlořečí mu lid; ale požehnání na hlavě toho, kdož je prodává.
27Kdo pilně hledá dobrého, nalézá přízeň; kdož pak hledá zlého, potká jej.
28Kdo doufá v bohatství své, ten spadne, ale spravedliví jako ratolest zkvetnou.
29Kdo kormoutí dům svůj, za dědictví bude míti vítr, a blázen sloužiti musí moudrému.
30Ovoce spravedlivého jest strom života, a kdož vyučuje duše, jest moudrý.
31Aj, spravedlivému na zemi odplacováno bývá, čím více bezbožnému a hříšníku?
