1Lepší jest chudý, jenž chodí v upřímnosti své, nežli převrácený ve rtech svých, kterýž jest blázen.
2Jistě že bez umění duši není dobře, a kdož jest kvapných noh, hřeší.
3Bláznovství člověka převrací cestu jeho, ačkoli proti Hospodinu zpouzí se srdce jeho.
4Statek přidává přátel množství, ale chudý od přítele svého odloučen bývá.
5Svědek falešný nebude bez pomsty, a kdož mluví lež, neuteče.
6Mnozí pokoří se před knížetem, a každý jest přítel muži štědrému.
7Všickni bratří chudého v nenávisti jej mají; čím více přátelé jeho vzdalují se od něho! Když volá za nimi, není jich.
8Ten, kdož miluje duši svou, nabývá moudrosti, a ostříhá opatrnosti, aby nalezl dobré.
9Svědek falešný nebude bez pomsty, a kdož mluví lež, zahyne.
10Nesluší na blázna rozkoš, a ovšem, aby služebník nad knížaty panoval.
11Rozum člověka zdržuje hněv jeho, a čest jeho jest prominouti provinění.
12Prchlivost královská jako řvání mladého lva jest, a ochotnost jeho jako rosa na bylinu.
13Trápení otci svému jest syn bláznivý, a ustavičné kapání žena svárlivá.
14Dům a statek jest po rodičích, ale od Hospodina manželka rozumná.
15Lenost přivodí tvrdý sen, a duše váhavá lačněti bude.
16Ten, kdož ostříhá přikázaní, ostříhá duše své; ale kdož pohrdá cestami svými, zahyne.
17Kdo uděluje chudému, půjčuje Hospodinu, a onť za dobrodiní jeho odplatí jemu.
18Tresci syna svého, dokudž jest o něm naděje, a k zahynutí jeho neodpouštěj jemu duše tvá.
19Veliký hněv ukazuj, odpouštěje trestání, proto že poněvadž odpouštíš, potom více trestati budeš.
20Poslouchej rady, a přijímej kázeň, abys vždy někdy moudrý byl.
21Mnozí úmyslové jsou v srdci člověka, ale uložení Hospodinovo toť ostojí.
22Žádaná věc člověku jest dobře činiti jiným, ale počestnější jest chudý než muž lživý.
23Bázeň Hospodinova k životu. Takový jsa nasycen, bydlí, aniž neštěstím navštíven bývá.
24Lenivý schovává ruku svou za ňadra, ani k ústům svým jí nevztáhne.
25Ubí posměvače, ať se hlupec dovtípí; a potresci rozumného, ať porozumí umění.
26Syn, kterýž hanbu a lehkost činí, hubí otce, a zahání matku.
27Přestaň, synu můj, poslouchati učení, kteréž od řečí rozumných odvozuje.
28Svědek nešlechetný posmívá se soudu, a ústa bezbožných přikrývají nepravost.
29Nebo na posměvače hotoví jsou nálezové, a rány na hřbet bláznů.
