1Člověk, kterýž často kárán bývaje, zatvrzuje šíji, rychle potřín bude, tak že neprospěje žádné lékařství.
2Když se množí spravedliví, veselí se lid; ale když panuje bezbožník, vzdychá lid.
3Muž, kterýž miluje moudrost, obveseluje otce svého; ale kdož se přitovaryšuje k nevěstkám, mrhá statek.
4Král soudem upevňuje zemi, muž pak, kterýž béře dary, boří ji.
5Člověk, kterýž pochlebuje příteli svému, rozprostírá sít před nohama jeho.
6Výstupek bezbožného jest jemu osídlem, spravedlivý pak prozpěvuje a veselí se.
7Spravedlivý vyrozumívá při nuzných, ale bezbožník nemá s to rozumnosti ani umění.
8Muži posměvači zavozují město, ale moudří odvracují hněv.
9Muž moudrý, kterýž se nesnadní s mužem bláznivým, buď že se pohne, buď že se směje, nemá pokoje.
10Vražedlníci v nenávisti mají upřímého, ale upřímí pečují o duši jeho.
11Všecken duch svůj vypouští blázen, ale moudrý na potom zdržuje jej.
12Pána toho, kterýž rád poslouchá slov lživých, všickni služebníci jsou bezbožní.
13Chudý a dráč potkávají se, obou dvou však oči osvěcuje Hospodin.
14Krále toho, kterýž soudí právě nuzné, trůn na věky bývá utvrzen.
15Metla a kárání dává moudrost, ale dítě sobě volné k hanbě přivodí matku svou.
16Když se rozmnožují bezbožní, rozmnožuje se převrácenost, a však spravedliví spatřují pád jejich.
17Tresci syna svého, a přineseť odpočinutí, a způsobí rozkoš duši tvé.
18Když nebývá vidění, rozptýlen bývá lid; kdož pak ostříhá zákona, blahoslavený jest.
19Slovy nebývá napraven služebník; nebo rozuměje, však neodpoví.
20Spatřil-li bys člověka, an jest kvapný v věcech svých, lepší jest naděje o bláznu, než o takovém.
21Kdo rozkošně chová z dětinství služebníka svého, naposledy bude syn.
22Člověk hněvivý vzbuzuje svár, a prchlivý mnoho hřeší.
23Pýcha člověka snižuje jej, ale chudý duchem dosahuje slávy.
24Kdo má spolek s zlodějem, v nenávisti má duši svou; zlořečení slyší, však neoznámí.
25Strašlivý člověk klade sobě osídlo, ale kdo doufá v Hospodina, bývá povýšen.
26Mnozí hledají tváři pánů, ješto od Hospodina jest soud jednoho každého.
27Ohavností spravedlivým jest muž nepravý, ohavností pak bezbožnému, kdož upřímě kráčí.
