Číst celou kapitolu
Výstupek bezbožného jest jemu osídlem, spravedlivý pak prozpěvuje a veselí se.
Člověk, kterýž pochlebuje příteli svému, rozprostírá sít před nohama jeho.
Spravedlivý vyrozumívá při nuzných, ale bezbožník nemá s to rozumnosti ani umění.
