1Slova proroctví Lemuele krále, kterýmž vyučovala jej matka jeho.
2Co dím, synu můj, co, synu života mého? Co, řku, dím, synu slibů mých?
3Nedávej ženám síly své, ani cest svých těm, kteréž k zahynutí přivodí krále.
4Ne králům, ó Lemueli, ne králům náleží píti víno, a ne pánům žádost nápoje opojného,
5Aby pije, nezapomněl na ustanovení, a nezměnil pře všech lidí ssoužených.
6Dejte nápoj opojný hynoucímu, a víno těm, kteříž jsou truchlivého ducha,
7Ať se napije, a zapomene na chudobu svou, a na trápení své nezpomíná více.
8Otevři ústa svá za němého, v při všech oddaných k smrti,
9Otevři, řku, ústa svá, suď spravedlivě, a veď při chudého a nuzného.
10Ženu statečnou kdo nalezne? Nebo daleko nad perly cena její.
11Dověřuje se jí srdce muže jejího; nebo tu kořistí nebude nedostatku.
12Dobře činí jemu a ne zle, po všecky dny života svého.
13Hledá pilně vlny a lnu, a dělá šťastně rukama svýma.
14Jest podobná lodi kupecké, zdaleka přiváží pokrm svůj.
15Kterážto velmi ráno vstávajíc, dává pokrm čeledi své, a podíl náležitý děvkám svým.
16Rozsuzuje pole, a ujímá je; z výdělku rukou svých štěpuje i vinici.
17Přepasuje silou bedra svá, a zsiluje ramena svá.
18Zakouší, jak jest užitečné zaměstknání její; ani v noci nehasne svíce její.
19Rukama svýma sahá k kuželi, a prsty svými drží vřeteno.
20Ruku svou otvírá chudému, a ruce své vztahuje k nuznému.
21Nebojí se za čeled svou v čas sněhu; nebo všecka čeled její obláčí se v roucho dvojnásobní.
22Koberce dělá sobě z kmentu, a z zlatohlavu jest oděv její.
23Patrný jest v branách manžel její, když sedá s staršími země.
24Plátno drahé dělá, a prodává; též i pasy prodává kupci.
25Síla a krása oděv její, nestará se o časy potomní.
26Ústa svá otvírá k moudrosti, a naučení dobrotivosti v jazyku jejím.
27Spatřuje obcování čeledi své, a chleba zahálky nejí.
28Povstanouce synové její, blahoslaví ji; manžel její také chválí ji,
29Říkaje: Mnohé ženy statečně sobě počínaly, ty pak převyšuješ je všecky.
30Oklamavatelná jest příjemnost a marná krása; žena, kteráž se bojí Hospodina, tať chválena bude.
31Dejtež takové z ovoce rukou jejích, a nechať ji chválí v branách skutkové její.
