1Přednímu z kantorů, žalm Davidův.
2Vysvoboď mne, Hospodine, od člověka zlého, a od muže ukrutného ostříhej mne,
3Kteříž myslí zlé věci v srdci, a na každý den sbírají se k válce.
4Naostřují jazyk svůj jako had, jed lítého hada jest ve rtech jejich. Sélah.
5Ostříhej mne, Hospodine, od rukou bezbožníka, od muže ukrutného zachovej mne, kteříž myslí podraziti nohy mé.
6Polékli pyšní na mne osídlo a provazy, roztáhli teneta u cesty, a léčky své mi položili. Sélah.
7Řekl jsem Hospodinu: Bůh silný můj jsi, pozoruj, Hospodine, hlasu pokorných modliteb mých.
8Hospodine Pane, sílo spasení mého, kterýž přikrýváš hlavu mou v čas boje,
9Nedávej, Hospodine, bezbožnému, čehož žádostiv jest, ani předsevzetí zlého vykonati jemu dopouštěj, aby se nepovýšil. Sélah.
10Vůdce těch, jenž obkličují mne, nepravost rtů jejich ať přikryje.
11Padej na ně uhlé řeřavé, a na oheň uvrz je, do jam hlubokých, aby nemohli povstati.
12Člověk utrhač nebude upevněn na zemi, a muž ukrutný, zlostí polapen jsa, padne.
13Vím, žeť se Hospodin zasadí o při chudého, a pomstí nuzných. [ (Psalms 140:14) A tak spravedliví slaviti budou jméno tvé, a upřímí přebývati před oblíčejem tvým. ]
