1Žalm Davidův. Suď mne, Hospodine, nebo já v upřímnosti své chodím, a v tě Hospodina doufám, nepohnuť se.
2Zprubujž mne, Hospodine, a zkus mne, přepal ledví má i srdce mé.
3Milosrdenství tvé zajisté před očima mýma jest, a chodím stále v pravdě tvé.
4S lidmi marnými nesedám, a s pokrytci v spolek nevcházím.
5V nenávisti mám shromáždění zlostníků, a s bezbožnými se neusazuji.
6Umývám v nevinnosti ruce své, postavuji se při oltáři tvém, Hospodine,
7Abych tě hlasitě chválil, a vypravoval všecky divné skutky tvé.
8Hospodine, jáť miluji obydlí domu tvého, a místo příbytku slávy tvé.
9Nezahrnujž s hříšnými duše mé, a s lidmi vražedlnými života mého,
10V jejichž rukou jest nešlechetnost, a pravice jejich vzátků plná.
11Já pak v upřímnosti své chodím, vykupiž mne, a smiluj se nade mnou.
12Noha má stojí na rovině, v shromážděních svatých dobrořečiti budu Hospodinu.
