Žalm 34 je vyjádřením chvály a důvěry v Pána. Autor, David, zde reflektuje své osobní zkušenosti s věrností Boha v časech potíží a jak Pán vysvobozuje a chrání ty, kdo se na něj obrací.
1Davidův, když proměnil oblíčej svůj před Abimelechem; pročež jsa od něho vyhnán, odšel.
2Dobrořečiti budu Hospodinu každého času, vždycky chvála jeho v ústech mých.
3V Hospodinu chlubiti se bude duše má, což uslyšíc tiší, budou se veseliti.
4Zvelebujtež se mnou Hospodina, a jméno jeho společně vyvyšujme.
5Hledal jsem Hospodina, a vyslyšel mne, a ze všech přístrachů mých vytrhl mne.
6Pročež k němu patřiti budou, a sbíhati se, a nebudou zahanbeny tváři jejich, ale řkou:
7Tento chudý volal a Hospodin vyslyšel, i ze všech úzkostí jeho vysvobodil jej.
8Vojensky se klade anděl Hospodinův okolo těch, kteříž se ho bojí, a zastává jich.
9Okuste a vizte, jak dobrý jest Hospodin. Blahoslavený člověk, kterýž doufá v něho.
10Bojtež se Hospodina svatí jeho; neboť nemívají nedostatku ti, kdož se ho bojí.
11Lvíčátka nedostatek a hlad trpívají, ale ti, kteříž hledají Hospodina, nemívají nedostatku ve všem dobrém.
