Žalmy 39:12
Úvahy o křehkosti života
Žalmy 39:12
Ty, když žehráním pro nepravost tresceš člověka, hned jako mol k zetlení přivodíš zdárnost jeho; marnost zajisté jest všeliký člověk. Sélah.
Sousední verše
Předchozí verš
Žalmy 39:11
Odejmi ode mne metlu svou, nebo od švihání ruky tvé docela zhynul jsem.
Další verš
Žalmy 39:13
Vyslyšiž modlitbu mou, Hospodine, a volání mé přijmi v uši své; neodmlčujž se kvílení mému, nebo jsem příchozí a podruh u tebe, jako i všickni otcové moji. [ (Psalms 39:14) Ponechej mne, ať se posilím, prvé než bych se odebral, a již zde více nebyl. ]