Žalmy 49:19
“Ačťkoli duši své, pokudž jest živ, lahodí; k tomu chválí jej i jiní, když sobě čistě povoluje:”
Kontext: Žalmy 49
17Neboj se, když by někdo zbohatl, a když by se rozmnožila sláva domu jeho.
18Při smrti zajisté ničeho nevezme, aniž sstoupí za ním sláva jeho.
19Ačťkoli duši své, pokudž jest živ, lahodí; k tomu chválí jej i jiní, když sobě čistě povoluje:
20A však musí se odebrati za věkem otců svých, a na věky světla neuzří. [ (Psalms 49:21) Summou: Člověk jsa ve cti, neusrozumí-li sobě, bývá učiněn podobný hovadům, kteráž hynou. ]
O Žalmy 49: Bláznivost důvěřování bohatství
Žalm 49 je básnickou připomínkou, že bohatství a bohatství nás nemohou zachránit před smrtí. Básník vyzývá všechny, od pokorných po bohaté, aby věnovali pozornost a porozuměli proměnlivé přírodě života. Nabádají posluchače, aby důvěřovali Bohu spíše než hmotným vlastnictvím, protože bohatství nikdy skutečně nemůže přinést věčnou jistotu.
Komentář
Komentář: Žalmista začíná svým pozoruhodným poselstvím: "Slyšte to, všeci národové; pozorujte to, všichni obyvatelé světa" (verš 1). Poté vysvětlují, že jak bohatí, tak chudí čelí smrti (verše 6-10). Žalmista nás upomíná, že žádné bohatství či postavení nemůže zabránit smrti a povzbuzuje nás, abychom se nebáli těch, kdo se zdají mít více majetku (verše 16-17). Žalmista nabízí slova naděje uprostřed tohoto varování. S jistotou prohlašují, že Bůh nás vykoupí z moci hrobu (verš 15) a že naše spravedlnost bude zářit jako slunce (verš 19). Navíc zakončují tím, že povzbuzují posluchače zaměřit se na to, co je nejdůležitější: důvěřovat Bohu a žít životem, který Ho potěší.Žalm 49 slouží jako vážné připomenutí, že žádné množství bohatství, moci či postavení nemůže nabídnout věčnou jistotu. Naše jediná naděje je v Bohu, který sám nás může vykoupit z hrobu a nabídnout nám opravdový život. Důvěřujme tedy Bohu spíše než našim majetkům, neboť On drží naši budoucnost ve Své rukou.