Žalm 55 je nářek básníka, který zažil zradu ze strany blízkého přítele. Vyjadřuje svoji úzkost, strach a zmatek způsobený touto zradou. Básník také potvrzuje svou důvěru v Boha, kterému věří, že mu pomůže touto obtížnou situací.
1Přednímu kantoru na neginot, vyučující žalm Davidův.
2Slyš, ó Bože, modlitbu mou, a neskrývej se před prosbou mou.
3Pozoruj a vyslyš mne, neboť naříkám v úpění svém, a kormoutím se,
4A to pro křik nepřítele, pro nátisk bezbožníka; neboť sčítají na mne lživé věci, a s vzteklostí se proti mně postavují.
5Srdce mé bolestí ve mně, a strachové smrti připadli na mne.
6Bázeň a strach přišel na mne, a hrůza přikvačila mne.
7I řekl jsem: Ó bych měl křídla jako holubice, zaletěl bych a poodpočinul.
8Aj, daleko bych se vzdálil, a přebýval bych na poušti. Sélah.
9Pospíšil bych ujíti větru prudkému a vichřici.
10Zkaz je, ó Pane, změť jazyk jejich, neboť jsem spatřil bezpráví a rozbroj v městě.
11Dnem i nocí ty věci je obkličují po zdech jeho, a v prostředku jeho jest nepravost a převrácenost.
12Těžkosti jsou u prostřed něho, aniž vychází chytrost a lest z ulic jeho.
13Nebo ne nějaký nepřítel útržky mi činil, sic jinak snesl bych to; ani ten, kdož mne nenávidí, pozdvihl se proti mně, nebo skryl bych se před ním:
14Ale ty, člověče mně rovný, vůdce můj a domácí můj;
15Ješto jsme spolu mile tajné rady držívali, a do domu Božího společně chodívali.
16Ó by je smrt náhle přikvačila, tak aby za živa sstoupiti musili do pekla; nebo jest nešlechetnost v příbytcích jejich a u prostřed nich.
17Já pak k Bohu volati budu, a Hospodin vysvobodí mne.
18U večer, i ráno, též o poledni modliti se, a nezbedně volati budu, až i vyslyší hlas můj.
19Vykoupíť duši mou, tak aby v pokoji byla před válkou proti mně; nebo veliké množství bylo jich při mně.
20Vyslyšíť Bůh silný, a je ssouží, (neboť sedí od věčnosti, Sélah), proto že nenapravují, aniž se bojí Boha.
21Vztáhl ruce své na ty, kteříž s ním pokoj měli, a zrušil smlouvu svou.
Žalmy 55:22 - Libější než máslo byla slova úst jeho, ale v srdci boj; měkčejší nad olej řeči jeho, a však byly jako mečové.
22Libější než máslo byla slova úst jeho, ale v srdci boj; měkčejší nad olej řeči jeho, a však byly jako mečové.
23Uvrz na Hospodina břímě své, a onť opatrovati tě bude, aniž dopustí, aby na věky pohnut byl spravedlivý. [ (Psalms 55:24) Ale onyno, ty Bože, svedeš do jámy zatracení; lidé zajisté vražedlní a lstiví nedojdou polovice dnů svých, já pak v tebe doufati budu. ]
