1Přednímu z kantorů na šušan eduth, zlatý žalm Davidův, k vyučování,
2Když válku vedl proti Syrii Naharaim, a proti Syrii Soba, kdyžto navrátil se Joáb, pobiv Idumejských v údolí slaném dvanácte tisíců.
3Bože, zavrhl jsi byl nás, roztrhls nás a hněvals se, navratiž se zase k nám.
4Zatřásl jsi byl zemí a roztrhls ji, uzdraviž rozsedliny její, neboť se chvěje.
5Ukazoval jsi lidu svému tvrdé věci, napájels nás vínem zkormoucení.
6Ale nyní dal jsi těm, kteříž se tebe bojí, korouhev, aby ji vyzdvihli pro pravdu tvou. Sélah.
7Ať jsou vysvobozeni milí tvoji, zachovávejž jich pravicí svou, a vyslyš mne.
8Bůh mluvil skrze svatost svou, veseliti se budu, budu děliti Sichem, a údolí Sochot rozměřím.
9Můjť jest Galád, můj i Manasses, a Efraim síla hlavy mé, Juda učitel můj.
10Moáb medenice k umývání mému, na Edoma uvrhu obuv svou, proti mně, Palestino, trub.
11Kdo mne uvede do města ohraženého? Kdo mne zprovodí až do Idumee?
12Zdali ne ty, ó Bože, kterýž jsi nás byl zavrhl, a nevycházels, Bože, s vojsky našimi? [ (Psalms 60:13) Uděliž nám pomoci před nepřítelem, nebo marná jest pomoc lidská. ] [ (Psalms 60:14) V Bohu udatně sobě počínati budeme, a onť pošlapá nepřátely naše. ]
