Žalm 65 vyjadřuje hluboký smysl vděčnosti a úžasu k Bohu jako stvořiteli a udržovateli země. Žalmista obdivuje divy přírody, jako jsou hory a moře, a zpívá o Božím zajištění pro všechna živá stvoření. Žalm končí prohlášením Božích hojných požehnání.
1Přednímu z kantorů žalm, Davidova píseň.
2Na tobě přestávati sluší, ó Bože, tebe na Sionu chváliti, a tu tobě slib vyplňovati.
3Tu k tobě modlitbu vyslýchajícímu všeliké tělo přicházeti bude.
4Mnohé nepravosti, kteréž se zmocnily nás, a přestoupení naše ty očistíš.
5Blahoslavený, kohož vyvoluješ, a přivodíš, aby obýval v síňcích tvých. Tuť nasyceni budeme dobrým domu tvého, v svatyni chrámu tvého.
6Předivné věci podlé spravedlnosti nám mluvíš, Bože spasení našeho, naděje všech končin země i moře dalekého,
7Kterýž upevňuješ hory mocí svou,silou jsa přepásán,
Žalmy 65:8 - Kterýž skrocuješ zvuk moře, ječení vlnobití jeho, i bouření se národů,
8Kterýž skrocuješ zvuk moře, ječení vlnobití jeho, i bouření se národů,
9Tak že se báti musejí obyvatelé končin zázraků tvých, kteréž nastáváním jitra a večera k plésání přivodíš.
10Navštěvuješ zemi a svlažuješ ji, hojně ji obohacuješ. Potok Boží naplňován bývá vodami, i nastrojuješ obilé jejich, když ji tak spravuješ.
11Záhony její svlažuješ, brázdy její snižuješ, dešti ji obměkčuješ, a zrostlinám jejím požehnání dáváš.
12Korunuješ rok dobrotivostí svou, a šlepěje tvé kropí tučností;
13Skropují pastviště po pustinách, tak že i pahrbkové plésáním přepasováni bývají. [ (Psalms 65:14) Přiodíny bývají roviny dobytkem, a údolí přistřína obilím, tak že radostí prokřikují, a prozpěvují. ]
