Žalmy 78:39
“Nebo pamatoval, že jsou tělo, vítr, kterýž odchází, a nenavracuje se zase.”
Kontext: Žalmy 78
37A srdce jejich nebylo upřímé před ním, aniž se věrně měli v smlouvě jeho),
38On jsa milosrdný, odpouštěl nepravosti jejich, a nezahladil jich; častokrát odvracel hněv svůj, a nevzbuzoval vší zůřivosti své.
39Nebo pamatoval, že jsou tělo, vítr, kterýž odchází, a nenavracuje se zase.
40Kolikrát jsou ho dráždili na poušti, a k bolesti přivodili na pustinách.
41Týž i týž navracujíce se, pokoušeli Boha silného, a svatému Izraelskému cíle vyměřovali.
O Žalmy 78: Lekce z izraelské historie
Žalm 78 vypráví o historii Izraele a o tom, jak Bůh prokázal svou věrnost navzdory jejich neustálé neposlušnosti. Důraz klade na důležitost předávání poznání o Boží věrnosti budoucím generacím.
Komentář
Žalm 78 slouží jako připomenutí toho, že zapomínání na Boží věrnost vede k neposlušnosti a pádu. Žalmista zdůrazňuje potřebu učit příští generaci o Božích skutcích a divupevnosti, abychom Ho mohli ctít svými životy. Žalm také zdůrazňuje důsledky neposlušnosti a potřebu pokání. Proto musíme vynaložit vědomé úsilí předávat svoji víru a znalost Boží věrnosti generacím, které nás následují. Nakonec jsme povzbuzeni, abychom důvěřovali Boží věrnosti, protože On je jediný, kdo nám může udělit věčné spásu.