2. Kroniky 36:5
“V pětmecítma letech byl Joakim, když počal kralovati, a jedenáct let kraloval v Jeruzalémě. A když činil to, což jest zlého před očima Hospodina Boha svého,”
Kontext: 2. Kroniky 36
3Nebo vzal jej král Egyptský z Jeruzaléma, a uložil na zemi pokutu sto centnéřů stříbra a centnéř zlata.
4A ustanovil král Egyptský Eliakima bratra jeho nad Judou a Jeruzalémem za krále, a proměnil mu jméno jeho, aby sloul Joakim. Joachaza pak bratra jeho vzal Nécho, a zavedl ho do Egypta.
5V pětmecítma letech byl Joakim, když počal kralovati, a jedenáct let kraloval v Jeruzalémě. A když činil to, což jest zlého před očima Hospodina Boha svého,
6Přitáhl proti němu Nabuchodonozor král Babylonský, a svázal jej řetězy ocelivými, aby jej zavedl do Babylona.
7Nádoby také domu Hospodinova zavezl Nabuchodonozor do Babylona, a dal je do chrámu svého v Babyloně.
O 2. Kroniky 36: Judovy poslední roky a vyhnanství
Tato kapitola vypráví o tragickém úpadku Judska, který je poznamenán modloslužbou, neposlušností a dobytím Babylónci, což vede k vyhnání lidu do exilu.
Komentář
2. kniha letopisů 36 je kapitola, která líčí historii králů Judska od doby krále Joziáše po babylonský exil. Začíná panováním krále Joziáše, který byl spravedlivý král, který usiloval o obnovení uctívání Pána v Judsku. Vystřídal ho jeho syn Jójachaz, kterého sesadil farao Neko a nahradil ho jeho bratr Jojakim. Jojakim byl ničemný král, který odmítal poslouchat varování proroků a pokračoval v tom, že Judu vedl do modloslužby a rebelie proti Bohu.
Kapitola pak líčí panování Jójachina, který byl teprve osmnáct, když se stal králem. I on byl ničemný a odmítl poslouchat varování proroků. V důsledku toho Bůh dovolil Babylóňanům dobýt Judu a odvést Jójachina do exilu. Kapitola končí panováním Zedejiáše, kterého jmenovali králem Babylóňané. I on byl ničemný a odmítl poslouchat varování proroků, a jako důsledek Bůh dovolil Babylóňanům dobýt Judu a odvést Zedejiáše do exilu.