2. Korintským 12:20
“Neboť se bojím, abych snad přijda k vám, nenalezl vás takových, jakýchž bych nechtěl, a já nebyl nalezen od vás, jakéhož byste vy nechtěli, aby snad nebyli mezi vámi svárové, závistí, hněvové, vády, utrhání, reptání, nadýmání, různice,”
Kontext: 2. Korintským 12
18Dožádal jsem se Tita, a poslal jsem s ním bratra toho. Zdali vás Titus podvedl? Zdaliž jsme jedním duchem nechodili? Zdaliž ne jedněmi šlépějemi?
19A zase domníváte-li se, že my se vymlouváme před vámi? Před obličejemť Božím v Kristu mluvíme, a to všecko, nejmilejší, k vašemu vzdělání.
20Neboť se bojím, abych snad přijda k vám, nenalezl vás takových, jakýchž bych nechtěl, a já nebyl nalezen od vás, jakéhož byste vy nechtěli, aby snad nebyli mezi vámi svárové, závistí, hněvové, vády, utrhání, reptání, nadýmání, různice,
21Aby mne opět, když bych přišel, neponížil Bůh můj u vás, a plakal bych mnohých z těch, kteříž jsou prve hřešili, a nečinili pokání z nečistoty, a z smilstva, a z nestydatosti, kterouž páchali.
O 2. Korintským 12: Vize ráje
Pavel mluví o vizích, které měl o ráji a o trnu v jeho těle.
Komentář
V 2. Korinťanům 12 pokračuje apoštol Pavel ve své diskusi o vlastních zkušenostech a zjeveních. Začíná tím, že vypráví o vidění, které měl, kdy byl vzat do třetího nebe, kde slyšel neslovné věci, o nichž nesměl mluvit. Pak pokračuje tím, že vysvětluje, že mu bylo dáno trn v těle, posel Satana, aby ho uchránil před přílišným pýcháním se. Třikrát prosil Pána, aby mu to odebral, ale Pán mu řekl, že Jeho milost je pro něho dostatečná.
Pavel poté vysvětluje, že se bude chlubit svými slabostmi, aby na něm spočívala moc Kristova. Vysvětluje, že když je slabý, pak je silný, protože je ve své slabosti dokonalá Kristova moc. Pak vysvětluje, že mu byla dána zvláštní milost, aby kázal evangelium pohanům, a že se nebude chlubit ničím jiným než křížem Kristovým.