2. Korintským 9:6
“Ale totoť pravím: Kdo skoupě rozsívá, skoupě i žíti bude; a kdož rozsívá ochotně, ochotně i žíti bude.”
Kontext: 2. Korintským 9
4Abychom snad, přišli-li by se mnou Macedonští, a nalezli vás nehotové, nemusili se styděti, (ať nedím vy) za takovou chloubu.
5Protož vidělo mi se za potřebné těchto bratří napomenouti, aby předešli mne k vám, a připravili prve opověděnou sbírku vaši, aby byla hotová jako dobrovolná sbírka, a ne jako bezděčná.
6Ale totoť pravím: Kdo skoupě rozsívá, skoupě i žíti bude; a kdož rozsívá ochotně, ochotně i žíti bude.
7Jeden každý jakž uložil v srdci svém, tak učiň, ne s neochotnou myslí anebo z mušení. Neboť ochotného dárce miluje Bůh.
8Mocenť jest pak Bůh všelikou milost rozhojniti v vás, abyste ve všem všudy všelikou dostatečnost majíce, hojní byli ke všelikému skutku dobrému,
O 2. Korintským 9: Dávání jako akt uctívání
Pavel učí o zásadách dávání a požehnáních, které přicházejí z dávání druhým.
Komentář
2. Korintským 9 je kapitola, která hovoří o důležitosti dávání a štědrosti. Pavel píše církvi v Korintě, aby je povzbudil k štědrému přispívání na sbírku pro svaté v Jeruzalémě. Připomíná jim, že Bůh miluje veselého dárce a jejich dávání by mělo být prováděno s ochotným srdcem. Také je povzbuzuje k štědrosti, protože Bůh jim na oplátku poskytne.
Pavel také hovoří o důležitosti dávání způsobem, který není prováděn z povinnosti nebo nutnosti. Nabádá je, aby dávali z lásky a radosti, ne z pocitu povinnosti nebo nutnosti. Také je připomíná, že Bůh jim na oplátku poskytne a jejich dávání by mělo být prováděno s veselým srdcem.