Vyhnanství 17:14
“Mluvil potom Hospodin k Mojžíšovi: Vpiš to do knih na památku, a pilně to vkládej v uši Jozue, že do konce vyhladím památku Amalechovu všudy pod nebem.”
Kontext: Vyhnanství 17
12Ale že ruce Mojžíšovy byly obtíženy, protož vzavše kámen, podložili pod něho, a on sedl na něm; Aron pak a Hur podpírali ruce jeho, jeden z jedné, druhý z druhé strany. I byly obě ruce jeho vztažené až do západu slunce.
13A tak porazil Jozue Amalecha i lid jeho mečem.
14Mluvil potom Hospodin k Mojžíšovi: Vpiš to do knih na památku, a pilně to vkládej v uši Jozue, že do konce vyhladím památku Amalechovu všudy pod nebem.
15Tedy vzdělal Mojžíš oltář a nazval jméno jeho: Hospodin korouhev má.
16Nebo řekl: Tak má jmenován býti, proto že ruka nad trůnem Hospodinovým osvědčuje boj Hospodinův proti Amalechovi od národu až do národu.
O Vyhnanství 17: Voda z kamení
Izraelité se stěžují na nedostatek vody a Bůh poskytne vodu z kamene.
Komentář
Exodus 17 je klíčovou kapitolou v knize Exodus, protože poprvé zaznamenává doba, kdy Bůh přímo zasáhl do boje Izraelitů proti Amalekitům. Poté, co Izraelité unikli z Egypta, byli napadeni Amalekity v Refidimu. Mojžíš, s pomocí Árona a Chúra, pozvedl svou hůl v modlitbě k Bohu a Izraelité zvítězili. Tato vítězství byla znamením Boží přízně a ochrany Izraelitů a připomínkou, že Bůh byl s nimi a bude s nimi i nadále, když putují do Zaslíbené země.
Tato kapitola také slouží jako připomínka důležitosti modlitby a víry v Boha. Mojžíšova víra v Boha byla dostatečně silná, že byl ochoten vložit do Něj svou důvěru a žádal o Jeho pomoc v bitvě. Tato víra byla odměněna, protože Bůh odpověděl na Mojžíšovu modlitbu a dal Izraelitům vítězství. Toto vítězství bylo znamením Boží přízně a ochrany Izraelitů a připomínkou, že Bůh byl s nimi a bude s nimi i nadále, když putují do Zaslíbené země.