Vyhnanství 32:13
“Rozpomeň se na Abrahama, Izáka a Izraele, služebníky své, jimž jsi zapřisáhl skrze sebe samého a mluvil jsi jim: Rozmnožím símě vaše jako hvězdy nebeské, a všecku zemi tuto, o kteréž jsem mluvil, dám semeni vašemu, a dědičně obdržíte ji na věky.”
Kontext: Vyhnanství 32
11I modlil se Mojžíš Hospodinu Bohu svému, a řekl: Pročež, ó Hospodine, rozněcuje se prchlivost tvá na lid tvůj, kterýž jsi vyvedl z země Egyptské v síle veliké a v ruce mocné?
12A proč mají mluviti Egyptští, řkouce: Lstivě je vyvedl, aby zmordoval je na horách, a aby vyhladil je se svrchku země? Odvrať se od hněvu prchlivosti své, a lituj zlého, kteréžs uložil uvésti na lid svůj.
13Rozpomeň se na Abrahama, Izáka a Izraele, služebníky své, jimž jsi zapřisáhl skrze sebe samého a mluvil jsi jim: Rozmnožím símě vaše jako hvězdy nebeské, a všecku zemi tuto, o kteréž jsem mluvil, dám semeni vašemu, a dědičně obdržíte ji na věky.
14I litoval Hospodin zlého, kteréž řekl, že učiní lidu svému.
15A obrátiv se Mojžíš, sstoupil s hůry, dvě dsky svědectví maje v rukou svých, dsky po obou stranách psané; s jedné i s druhé strany byly popsané.
O Vyhnanství 32: Zlatý telete
Izraelité si vyrobí zlaté tele, když Mojžíš přijímá přikázání na hoře. Mojžíš rozbije dýky a prosí Boha o odpuštění Izraelitům.
Komentář
Exodus 32 je klíčovou kapitolou v Knize Exodus, neboť označuje hlavní zvrat vztahu mezi Bohem a Izraelity. Poté, co byli Izraelité osvobozeni z otroctví v Egyptě, obdrželi Desatero přikázání od Boha a nyní směřovali k Zaslíbené zemi. Avšak zatímco Mojžíš byl na hoře Sinaj přijímající Desatero přikázání, Izraelité ztratili trpělivost a vyrobili zlaté tele na uctívání.
Na to Bůh reagoval rozčilením a chtěl zničit Izraelity, ale Mojžíš se za ně přimlouval. Připomněl Bohu Jeho zaslíbení Abrahamovi, Izákovi a Jákobovi a požádal Ho, aby Izraelity odpustil. Bůh ustoupil, ale stále potrestal Izraelity za jejich modloslužbu. Poslal mezi ně mor a pak přikázal Mojžíšovi, aby vedl Izraelity pryč z hory Sinaj.