Vyhnanství 38:24
“Všeho zlata vynaloženého na samo dílo, na všecko dílo svatyně, (bylo pak zlato obětované), devět a dvadceti centnéřů, a sedm set třidceti lotů podlé váhy svatyně.”
Kontext: Vyhnanství 38
22A Bezeleel, syn Uri, syna Hur, z pokolení Juda, udělal všecky tyto věci, kteréž přikázal Hospodin Mojžíšovi;
23A s ním Aholiab, syn Achisamechův z pokolení Dan, tesař a vtipný řemeslník, a krumpéř na modrém postavci a šarlatu, a červci dvakrát barveném a kmentu.
24Všeho zlata vynaloženého na samo dílo, na všecko dílo svatyně, (bylo pak zlato obětované), devět a dvadceti centnéřů, a sedm set třidceti lotů podlé váhy svatyně.
25Stříbra pak od těch, jenž náležejí ku počtu shromáždění, sto centnéřů, a tisíc sedm set sedmdesáte pět lotů podlé váhy svatyně.
26Půl lotu z každé hlavy podlé váhy svatyně, ode všech jdoucích v počet od dvadcíti let a výše, jichž bylo šestkrát sto tisíc, tři tisíce pět set a padesáte.
O Vyhnanství 38: Bronzový oltář
Medený oltář, nádvoří kolem stanu a medená umyvadla jsou postavena.
Komentář
Exodus 38 je poslední kapitolou knihy Exodus a podrobně popisuje stavbu Stanu úmluvy a jeho zařízení. Kapitola začíná popisem materiálů použitých k výstavbě Stánku úmluvy, včetně zlata, stříbra, bronzu a dalších drahých kovů. Kapitola pak pokračuje v popisu různých složek Stánku úmluvy, jako je oltář, umývadlo a svícen. Kapitola také popisuje roucha nošená kněžími, stejně jako různé obětní dary, které byly přinášeny Pánu.
Výstavba Stánku úmluvy byla význačnou událostí v historii Izraelitů, protože šlo o fyzickou reprezentaci jejich vztahu s Bohem. Stánek úmluvy byl místem, kam mohli Izraelité přicházet k uctívání a k přinášení obětí Pánu. Byl také místem, kde mohl Pán přebývat mezi svým lidem. Výstavba Stánku úmluvy byla znamením Bohovy přítomnosti a Jeho závazku vůči svému lidu.