Číst celou kapitolu
Opět stalo se slovo Hospodinovo ke mně, řkoucí:
Pozůstavím pak z nich muže nemnohé po meči, po hladu a po moru, aby vypravovali všecky ohavnosti své mezi národy, kamž se dostanou, i zvědí, že já jsem Hospodin.
Synu člověčí, chléb svůj s strachem jez, a vodu svou s třesením a s zámutkem pí,
