Číst celou kapitolu
Však národ, jemuž sloužiti budou, já souditi budu; a potom vyjdou s velikým zbožím.
Řekl tedy Bůh Abramovi: To zajisté věz, že pohostinu bude símě tvé v zemi cizí, a v službu je podrobí, a trápiti je budou za čtyři sta let.
Ty pak půjdeš k otcům svým v pokoji; a pohřben budeš v starosti dobré.
