Genesis 48:17
“Vida pak Jozef, že vložil otec jeho ruku svou pravou na hlavu Efraimovu, nerád byl tomu. I zdvihl ruku otce svého, aby ji přenesl s hlavy Efraimovy na hlavu Manassesovu.”
Kontext: Genesis 48
15I požehnal Jozefovi, řka: Bůh, před jehož oblíčejem ustavičně chodili otcové moji Abraham a Izák, Bůh, kterýž mne spravoval po všecken život můj až do dne tohoto;
16Anděl ten, kterýž vytrhl mne ze všeho zlého, požehnejž dítek těchto; a ať slovou synové moji a synové otců mých Abrahama a Izáka; a ať se jako hmyz rozmnoží u prostřed země.
17Vida pak Jozef, že vložil otec jeho ruku svou pravou na hlavu Efraimovu, nerád byl tomu. I zdvihl ruku otce svého, aby ji přenesl s hlavy Efraimovy na hlavu Manassesovu.
18A řekl jemu: Ne tak, otče můj; nebo toto jest prvorozený, vložiž pravici svou na hlavu jeho.
19Ale nepovolil otec jeho, a řekl: Vím, synu můj, vím; takéť i on bude v lid, a také i on vzroste; však bratr jeho mladší více poroste než on, a símě jeho bude u veliké množství národů.
O Genesis 48: Jakub žehná syny Josefovy
Jákob žehná synům Josefa, Efrajimovi a Manasesovi.
Komentář
Genesis 48 je kapitola, která se zaměřuje na požehnání synů Jákobových, Efrajima a Manasese. Je to pokračování příběhu života Jákoba, který začal v Genesis 25. V této kapitole je Jákob na smrtelné posteli a požehnává své dva vnuky, Efrajima a Manasesa, kteří jsou syny Josefa. Jákob si je vědom, že jeho smrt je blízko, a chce zajistit, aby jeho vnuci byli požehnáni předtím, než on zemře.
Jákob začíná požehnáním Efrajima, mladšího ze dvou, a uděluje mu větší požehnání než Manasesovi. Jedná se o obrácení tradičního požehnání prvorozeného, které by mělo být dáno Manasesovi. Jákob vysvětluje, že to je proto, že Efrajim se stane velkým národem, zatímco Manases se stane jedním kmenem. Jákob pak požehná oběma svým vnukům a dá jim část země, kterou mu bylo přislíbeno.