Genesis 48:6
“Ale děti, kteréž po těchto zplodíš, tvoji budou; jménem bratří svých jmenováni budou v dědictvích svých.”
Kontext: Genesis 48
4A řekl ke mně: Aj, já rozplodím tě a rozmnožím tebe, a učiním tě v zástupy lidí; dám také zemi tuto semeni tvému po tobě za dědictví věčné.
5Protož nyní, dva synové tvoji, kteřížť jsou se zrodili v zemi Egyptské, prvé než jsem přišel k tobě do Egypta, moji jsou; Efraim a Manasses budou mi jako Ruben a Simeon.
6Ale děti, kteréž po těchto zplodíš, tvoji budou; jménem bratří svých jmenováni budou v dědictvích svých.
7Nebo když jsem se vracel z Pádan, umřela mi Ráchel v zemi Kananejské na cestě, když již nedaleko bylo do Efraty; a pochoval jsem ji tam u cesty k Efratě, jenž jest Betlém.
8Uzřev potom Izrael syny Jozefovy, řekl: Kdo jsou onino?
O Genesis 48: Jakub žehná syny Josefovy
Jákob žehná synům Josefa, Efrajimovi a Manasesovi.
Komentář
Genesis 48 je kapitola, která se zaměřuje na požehnání synů Jákobových, Efrajima a Manasese. Je to pokračování příběhu života Jákoba, který začal v Genesis 25. V této kapitole je Jákob na smrtelné posteli a požehnává své dva vnuky, Efrajima a Manasesa, kteří jsou syny Josefa. Jákob si je vědom, že jeho smrt je blízko, a chce zajistit, aby jeho vnuci byli požehnáni předtím, než on zemře.
Jákob začíná požehnáním Efrajima, mladšího ze dvou, a uděluje mu větší požehnání než Manasesovi. Jedná se o obrácení tradičního požehnání prvorozeného, které by mělo být dáno Manasesovi. Jákob vysvětluje, že to je proto, že Efrajim se stane velkým národem, zatímco Manases se stane jedním kmenem. Jákob pak požehná oběma svým vnukům a dá jim část země, kterou mu bylo přislíbeno.