Genesis 50:5
“Otec můj přísahou mne zavázal, řka: Aj, já umírám; v hrobě mém, kterýž jsem sobě vykopal v zemi Kananejské, tam mne pochovej. Nyní tedy, prosím, nechť vstoupím a pochovám otce svého, a navrátím se zase.”
Kontext: Genesis 50
3A vyplnilo se při něm čtyřidceti dní; (nebo tak vyplňují se dnové těch, kteříž mazáni bývají vonnými věcmi). I plakali ho Egyptští za sedmdesáte dní.
4Když pak dnové pláče toho pominuli, mluvil Jozef k domu Faraonovu, řka: Jestliže jsem nyní nalezl milost před očima vašima, mluvte, prosím, v uši Faraonovy, a rcete:
5Otec můj přísahou mne zavázal, řka: Aj, já umírám; v hrobě mém, kterýž jsem sobě vykopal v zemi Kananejské, tam mne pochovej. Nyní tedy, prosím, nechť vstoupím a pochovám otce svého, a navrátím se zase.
6I řekl Farao: Vstup a pochovej otce svého tak, jakž tě přísahou zavázal.
7Tedy vstoupil Jozef, aby pochoval otce svého, a vstoupili s ním všickni služebníci Faraonovi, starší domu jeho a všickni starší země Egyptské,
O Genesis 50: Josefova konečná cesta k pohřbení Jakuba
Jákob zemře a je pohřben v jeskyni Machpela. Bratři Josefa se obávají, že se jim pomstí, ale Josef je uklidňuje a sám umírá ve věku 110 let.
Komentář
Kapitola 50 Genesis je závěrem příběhu Josefa, oblíbeného syna Jakuba. Poté, co byl jeho bratry prodán do otroctví, Josef se vypracuje do pozice moci v Egyptě, postupně se stává pravou rukou faraóna. V této kapitole přicházejí Josefovi bratři k němu v obavách, očekávajíce trest za své minulé činy. Nicméně, Josef jim ukazuje milosrdenství a odpuštění, ujišťuje je, že Bůh použil jejich činy k dosažení větší dobroty.
Josefova odpověď jeho bratřím je silným příkladem milosti a odpuštění. Navzdory chybám, které mu způsobili, byl Josef ochoten odpustit a jít vpřed. Chápal, že Bůh měl plán pro jeho život a že činy jeho bratrů byly součástí tohoto plánu. To je připomenutí pro nás, že Bůh může využít i naše chyby pro svou slávu.