Židům 12:13
“A přímé kroky čiňte nohama svýma, aby, což zkulhavělo, do konce se nevyvinulo, ale raději uzdraveno bylo.”
Kontext: Židům 12
11Každé pak trestání, když přítomné jest, nezdá se býti potěšené, ale smutné, než potomť rozkošné ovoce spravedlnosti přináší těm, kteříž by v něm pocvičeni byli.
12Protož opuštěných rukou a zemdlených kolen posilňte,
13A přímé kroky čiňte nohama svýma, aby, což zkulhavělo, do konce se nevyvinulo, ale raději uzdraveno bylo.
14Pokoje následujte se všechněmi a svatosti, bez níž žádný neuzří Pána,
15Prohlédajíce k tomu bedlivě, aby někdo neodpadl od milosti Boží, a aby nějaký kořen hořkosti nepodrostl, a neučinil překážky, skrze nějž by poškvrněni byli mnozí;
O Židům 12: Běh víry
Tento zápas povzbuzuje čtenáře k běhu víry s vytrvalostí, zaměřením na Ježíše a Jeho příklad vytrvalosti. Autor také zdůrazňuje důležitost svatosti a pokoje v křesťanském životě.
Komentář
List Hebrejců 12 je mocná kapitola, která hovoří o síle víry a vytrvalosti. Začíná tím, že nás připomíná velký oblak svědků, kteří šli před námi, a povzbuzuje nás, abychom běželi závod víry s vytrvalostí. Autor poté hovoří o Božím trestání, které je zamýšleno nás přivést zpět k Němu a pomoci nám v našem růstu ve víře. Poté hovoří o radosti, která pramení z naší víry, a jak je to zdrojem síly a naděje.
Autor poté hovoří o důležitosti pokory a poslušnosti, a jak je pro nás nezbytné být schopni přijmout Boží milost. Poté hovoří o důležitosti hledět na Ježíše, autora a dokonavatele naší víry, a jak je on ultimátním příkladem víry a poslušnosti. Poté hovoří o důležitosti neochabovat ve víře a o nutnosti zůstat neochvějný ve víře.