Číst celou kapitolu
Po všecky své dny bezbožný sám se bolestí trápí, po všecka, pravím léta, skrytá před ukrutníkem.
Jimž samým dána byla země, aniž přejíti mohl cizí prostředkem jejich.
Zvuk strachu jest v uších jeho, že i v čas pokoje zhoubce připadne na něj.
