Číst celou kapitolu
Jako sucho a horko uchvacuje vody sněžné, tak hrob ty, jenž hřešili.
Lehcí jsou na svrchku vody, zlořečené jest jmění jejich na zemi, aniž odcházejí cestou svobodnou.
Zapomíná se na něj život matky, sladne červům, nebývá více připomínán, a tak polámána bývá nepravost jako strom.
