Číst celou kapitolu
Nebo jsem se bál, aby mne Bůh nesetřel, jehož bych velebnosti nikoli neznikl.
Lopatka má od svých plecí nechť odpadne, a ruka má z kloubu svého ať se vylomí.
Skládal-li jsem v zlatě naději svou, aneb hrudě zlata říkal-li jsem: Doufání mé?
