Číst celou kapitolu
Tak jsou mi dědičně přivlastněni měsícové marní, a noci plné trápení jsou mi odečteny.
Jako služebník, kterýž touží po stínu, a jako nájemník, jenž očekává skonání díla svého:
Jestliže ležím, říkám: Kdy vstanu? A pomine noc? Tak pln bývám myšlení až do svitání.
