Číst celou kapitolu
Jako služebník, kterýž touží po stínu, a jako nájemník, jenž očekává skonání díla svého:
Zdaliž nemá vyměřeného času člověk na zemi? A dnové jeho jako dnové nájemníka.
Tak jsou mi dědičně přivlastněni měsícové marní, a noci plné trápení jsou mi odečteny.
