Jozue 17:15
“I řekl jim Jozue: Poněvadž jsi lid tak mnohý, vejdi do lesa, a vyplaň sobě tam v zemi Ferezejské a Refaimské, jestližeť jest malá hora Efraim.”
Kontext: Jozue 17
13Když se pak zsilili synové Izraelští, uvedli sobě Kananejské pod plat, a nevyhladili jich do konce.
14Tedy mluvili synové Jozefovi k Jozue, řkouce: Proč jsi nám dal dědictví toliko los jeden a provazec jeden, poněvadž jsme lid mnohý; nebo až dosavad žehnal nám Hospodin.
15I řekl jim Jozue: Poněvadž jsi lid tak mnohý, vejdi do lesa, a vyplaň sobě tam v zemi Ferezejské a Refaimské, jestližeť jest malá hora Efraim.
16Jemuž odpověděli synové Jozefovi: I tak nám nepostačí ta hora; přes to vozy železné mají všickni Kananejští, kteříž bydlejí v luzích těch, i ti, kteříž jsou v Betsan a v městečkách jeho, i ti, kteříž jsou v údolí Jezreel.
17I řekl Jozue domu Jozefovu, Efraimovu a Manassesovu, řka: Lid mnohý a silný jsi, nebudeš míti toliko dílu jednoho,
O Jozue 17: Území Manaseho
Joshua přiděluje země Kanaánu osudem kmenům Manases a Benjamín.
Komentář
Joshua 17 je příběhem rozdělení země kmeni Manases. Tento text je připomínkou Boží věrnosti v naplňování svých slibů lidu. Pán slíbil dát Izraelitům zemi Kanaán a byl věrný svému slovu.
Kapitola začíná rozdělením země kmenu Manases. Země byla rozdělena mezi sedm klanů Manases a každému klanu byl přidělen podíl země. To byl projev Boží věrnosti svému lidu, jelikož slíbil dát jim zemi Kanaán.