Lukáš 17:6
“I dí Pán: Kdybyste měli víru jako zrno horčičné, řekli byste této moruši: Vykořeň se a přesaď se do moře, a uposlechla by vás.”
Kontext: Lukáš 17
4A byť pak sedmkrát za den zhřešil proti tobě, a sedmkrát za den obrátil se k tobě, řka: Žel mi toho, odpusť mu.
5I řekli apoštolé Pánu: Přispoř nám víry.
6I dí Pán: Kdybyste měli víru jako zrno horčičné, řekli byste této moruši: Vykořeň se a přesaď se do moře, a uposlechla by vás.
7Nebo kdo jest z vás, maje služebníka, ješto oře aneb pase dobytek, aby jemu, když by se s pole navrátil, hned řekl: Pojď a seď za stůl?
8Ale zdali raději nedí jemu: Připrav, ať povečeřím, a opáše se, služ mi, až se najím a napím, a potom i ty jez a pij?
O Lukáš 17: Uzdravení deseti malomocných
Ježíš učí o odpuštění, víře a příchodu Božího království.
Komentář
Lukáš 17 je kapitola, která hovoří o důležitosti víry a odpuštění. Ježíš učí své učedníky o důležitosti víry a o tom, jak může přenášet hory. Mluví také o důležitosti odpuštění, když říká, že pokud se někdo dopustí hříchu proti nám, měli bychom mu odpustit až sedmkrát. Ježíš pak vypráví podobenství o služebníkovi, kterému jeho pán odpustil velký dluh, ale pak odmítl odpustit mnohem menší dluh jinému služebníkovi. Toto podobenství má ilustrovat důležitost odpuštění a jak by mělo být uděleno i druhým, i když nás urazili.
Ježíš pak pokračuje mluvit o příchodu Království Božího. Říká svým učedníkům, že přijde náhle a neočekávaně, a že by se na to měli připravit. Mluví také o důležitosti být připravený na příchod Království a jak ti, kteří nejsou připraveni, budou zanecháni pozadu.