Lukáš 18:20
“Však umíš přikázání: Nezcizoložíš, nezabiješ, nepokradeš, nepromluvíš křivého svědectví, cti otce svého i matku svou.”
Kontext: Lukáš 18
18I otázalo se ho jedno kníže, řka: Mistře dobrý, co čině, život věčný obdržím?
19I řekl jemu Ježíš: Co mne nazýváš dobrým? Žádný není dobrý, než sám toliko Bůh.
20Však umíš přikázání: Nezcizoložíš, nezabiješ, nepokradeš, nepromluvíš křivého svědectví, cti otce svého i matku svou.
21On pak řekl: Toho všeho ostříhal jsem od své mladosti.
22Slyšav to Ježíš, řekl mu: Ještěť se jednoho nedostává. Všecko, což máš, prodej, a rozdej chudým, a budeš míti poklad v nebi, a pojď, následuj mne.
O Lukáš 18: Příběh o vytrvalé vdově
Ježíš učí o pokory a podává podobenství o faráři a mýtiči.
Komentář
Luke 18 je kapitola, která hovoří o síle víry a modlitby. Ježíš vypráví podobenství o vytrvalé vdově, která neustále prosí soudce o spravedlnost. Soudce, který zpočátku nemá soucit s její situací, nakonec jí spravedlnost uděluje kvůli její trvalosti. Ježíš pak říká svým učedníkům, že pokud nepravý soudce může být ovlivněn vytrvalostí vdovy, pak jak mnohem více Bůh odpoví na modlitby svého lidu.
Ježíš pak pokračuje ve vyprávění dalšího podobenství o farizejovi a celníkovi, kteří oba jdou do chrámu modlit se. Farizeus velebí svou vlastní spravedlnost, zatímco celník se pokorně uchyluje k milosrdenství. Ježíš učí, že je celník ospravedlněn před Bohem, ne farizeus.