Lukáš 23:35
“I stál lid, dívaje se. A posmívali se jemu knížata s nimi, řkouce: Jinýmť jest spomáhal, nechať nyní pomůže sám sobě, jestliže on jest Kristus, ten Boží zvolený.”
Kontext: Lukáš 23
33A když přišli na místo, kteréž slove popravištné, tu jej ukřižovali, i ty zločince, jednoho na pravici, druhého pak na levici.
34Tedy Ježíš řekl: Otče, odpusť jim, neboť nevědí, co činí. A rozdělivše roucho jeho, metali o ně los.
35I stál lid, dívaje se. A posmívali se jemu knížata s nimi, řkouce: Jinýmť jest spomáhal, nechať nyní pomůže sám sobě, jestliže on jest Kristus, ten Boží zvolený.
36Posmívali se také jemu žoldnéři, přistupujíce a octa podávajíce jemu,
37A řkouce: Jsi-li ty ten král Židovský, spomoziž sám sobě.
O Lukáš 23: Ježíš před Pilátem
Ježíš je ukřižován, umírá a je pohřben do hrobu. Třetího dne vstává z mrtvých. Zjevil se mnoha lidem, včetně svých učedníků, dokazujíc, že je skutečně Syn Boží.
Komentář
Komentář ke kapitole Lukáš 23 je silný a hovoří o síle víry a důležitosti odpuštění. Začíná scénou, kdy je Ježíš předveden před Piláta, římského místodržitele, který se snaží zjistit, zda Ježíš spáchal nějaký zločin. Pilát nenalézá žádnou vinu na Ježíši, ale židovští vůdci trvají na jeho popravě. Pilát pak posílá Ježíše k Herodovi, který také nenalézá v něm žádnou vinu.
Kapitola poté popisuje ukřižování Ježíše. Zde vidíme sílu víry, když Ježíš svěřuje svůj život Bohu a odpouští těm, kdo jsou zodpovědní za jeho smrt. Jedná se o silný příklad toho, jak víra může pomoci odpustit i v nejtěžších okolnostech.