Číslovaní 36:3
“Kteréž jestliže někomu z pokolení synů Izraelských, kromě z pokolení svého, dány budou za manželky, odejde dědictví jejich od dědictví otců našich, a přidáno bude k dědictví pokolení toho, do kteréhož by se vdaly, a tak z losu dědictví našeho ubude.”
Kontext: Číslovaní 36
1Přistoupili pak starší z čeledi synů Galád, syna Machir, syna Manassesova, z čeledi synů Jozefových, a mluvili před Mojžíšem a před knížaty předními z synů Izraelských,
2A řekli: Tobě pánu mému přikázal Hospodin, abys losem dal zemi v dědictví synům Izraelským; přikázáno jest také pánu mému od Hospodina, aby dal dědictví Salfada, bratra našeho, dcerám jeho.
3Kteréž jestliže někomu z pokolení synů Izraelských, kromě z pokolení svého, dány budou za manželky, odejde dědictví jejich od dědictví otců našich, a přidáno bude k dědictví pokolení toho, do kteréhož by se vdaly, a tak z losu dědictví našeho ubude.
4A když budou míti synové Izraelští léto milostivé, připojeno bude dědictví jejich k dědictví pokolení toho, do kteréhož by se vdaly, a tak od dědictví pokolení otců našich odtrženo bude dědictví jejich.
5Tedy přikázal Mojžíš synům Izraelským podlé řeči Hospodinovy, řka: Dobře pokolení synů Jozefových mluví.
O Číslovaní 36: Zákon o dědictví
Bůh nařizuje, aby dědictví dcer Zelofchada zůstalo uvnitř jejich kmenů, aby se země přidělená každému kmenu nepřenesla z jednoho kmene na druhý.
Komentář
V číslech 36 vidíme řešení sporu mezi dcerami Zelofchada a zbytkem Izraelitů. Zelofchad zemřel bez synů, zanechávajíc své pět dcer jako jediné dědice. Dcery chtěly zdědit otcovu zemi, ale ostatní Izraelité měli obavy, že by to vedlo k rozdělení země mezi mnoho různých rodin, a tedy by dědictví bylo oslabeno.
Na základě tohoto sporu Bůh přikazuje Mojžíšovi říci Izraelitům, že dcery Zelofchada by měly mít dovoleno zdědit otcovu zemi. Dcery však musí uzavřít manželství ve vlastním kmenu, aby země zůstala v rámci kmene. To zajistí, že země nebude rozdělena mezi mnoho různých rodin a dědictví tak zůstane nedotčené.