Žalmy 10:3
“Neboť se honosí bezbožník v líbostech života svého, a lakomý sobě pochlebuje, a Hospodina popouzí.”
Kontext: Žalmy 10
1Proč, ó Hospodine, stojíš zdaleka, a skrýváš se v čas ssoužení?
2Z pychu bezbožník protivenství činí chudému. Ó by jati byli v zlých radách, kteréž vymýšlejí.
3Neboť se honosí bezbožník v líbostech života svého, a lakomý sobě pochlebuje, a Hospodina popouzí.
4Bezbožník pro pýchu, kterouž na sobě prokazuje, nedbá na nic; všecka myšlení jeho jsou, že není Boha.
5Dobře mu se daří na cestách jeho všelikého času, soudové tvoji vzdáleni jsou od něho, i na všecky nepřátely své fouká,
O Žalmy 10: Křik utlačovaných
Žalm 10 je nářek spravedlivé osoby, která svědčí o povýšenosti a krutosti zlého kvetoucího. Žalmista volá k Bohu, ptá se, proč se zdá vzdálený a skrytý, když zlí utlačují chudé a zranitelné. Žalm končí prosbou, aby Bůh zasáhl a ukončil zlobu.
Komentář
Žalm 10 je působivým připomenutím reality zla a nespravedlnosti ve světě. Žalmista pozoruje, jak se zlí lidé vykořisťují a ubližují nevinným, a je hluboce znepokojen Božím zdánlivým mlčením. Jedná se o otázku, která stále zní uprostřed utrpení a obtíží: kde je Bůh v tom všem? Ačkoli žalmista zápasí s touto otázkou, neztrácí víru v Boží spravedlnost a soucit. Prosí Boha, aby jednal na pomoc utlačovaným, s důvěrou, že slyší jejich volání a neopustí je. Žalm 10 slouží jako zdroj útěchy a naděje pro ty, kdo čelí obtížným okolnostem, připomínajíce jim, že nejsou sami a že Bůh je vždy přítomen, i uprostřed utrpení.