Žalmy 12:5
“Kteříž říkají: Jazykem svým přemůžeme, mámeť ústa svá s sebou, kdo jest pánem naším?”
Kontext: Žalmy 12
3Lež mluví jeden každý s bližním svým, rty úlisnými z srdce dvojitého řeči vynášejí.
4Ó by vyplénil Hospodin všeliké rty úlisné, a jazyk velikomluvný,
5Kteříž říkají: Jazykem svým přemůžeme, mámeť ústa svá s sebou, kdo jest pánem naším?
6Pro zhoubu chudých, pro úpění nuzných jižť povstanu, praví Hospodin, v bezpečnosti postavím toho, na nějž polečeno bylo.
7Výmluvnosti Hospodinovy jsou výmluvnosti čisté, jako stříbro v hliněné peci přehnané a sedmkrát zprubované.
O Žalmy 12: Věrný zbytek
Žalm 12 hovoří o stavu společnosti, ve které se špatní rozkvétají a věrní jsou málo. Žalmista se stýská nad prevalencí lži a podvodu a volá k Bohu, aby vysvobodil utlačované a přinesl spravedlnost špatným.
Komentář
Zpráva tohoto žalmu je relevantní i pro dnešní společnost, kde často svědkujeme, jak se zlí zlepšují a věrní jsou okrajováni. Autor žalmu však uznává, že Bůh vždy zachová věrný zbytek, i v nejtemnějších časech. Volání autora po pomoci nám připomíná, že i my se můžeme modlit k Bohu, když se cítíme přemáháni nespravedlnostmi světa, a že navzdory šíření lží a podvodu bude nakonec převládat pravda Boží spravedlnosti a milosrdenství. Při čtení tohoto žalmu si vezměme útěchu z příslibu, že Bůh vždy ochrání a zachová svůj věrný zbytek.