Číst celou kapitolu
Z níž nemůže hrsti své naplniti žnec, ani náručí svého ten, kterýž váže snopy.
Budou jako tráva na střechách, kteráž prvé než odrostá, usychá.
Aniž řeknou tudy jdoucí: Požehnání Hospodinovo budiž s vámi, aneb: Dobrořečíme vám ve jménu Hospodinovu.
