Žalmy 130:7
“Očekávejž, Izraeli, na Hospodina; nebo u Hospodina jest milosrdenství, a hojné u něho vykoupení.”
Kontext: Žalmy 130
O Žalmy 130: Výkřik z hlubin
Žalm 130 je hlubokým výrazem nářku, naděje a důvěry, inspirovaným Izraelem hlubokým povědomím o své hříšnosti a Boží milosti. Žalmista volá k Pánu z hlubin zoufalství, uznávajíce svou vlastní vinu a toužebně očekávajíce odpuštění. Přesto vyjadřuje také svou důvěru v Boží lásku a vykoupení, očekávajíce svou spásu s trpělivostí a vírou.
Komentář
Komentář k Psalmu 130 zachycuje podstatu biblické kajícnosti a víry, vyjadřuje srdce lidského zážitku s upřímností a odvahou. Žalmista mluví nejen za sebe, ale i za všechny, kteří zhřešili a nedosáhli Boží slávy, vyjadřuje univerzální touhu po smíření a obnově. Uznává, že nikdo není spravedlivý před Bohem, a že naše jediná naděje spočívá v jeho milosti a přízni. Přesto potvrzuje, že Bůh je hojný ve odpuštění a schopen nás vykoupit ze všech našich hříchů. Žalmista nás povzbuzuje, abychom čekali na Pána s horlivým očekáváním a důvěrou v jeho přísliby, i když je nemůžeme vidět splněné. Nakonec je Žalm 130 písní naděje a zajištění, odrazem moci Božího slova, které dokáže změnit naše srdce a životy.