Číst celou kapitolu
Jako když někdo roubá a štípá dříví na zemi, tak se rozletují kosti naše až k ústům hrobovým.
Smetáni jsou do míst skalnatých soudcové jejich, aby slyšeli slova má, nebo jsou libá.
Ale k toběť, Hospodine Pane, oči mé; v tebe doufám, nevylévej duše mé.
