Žalmy 146:3
“Nedoufejtež v knížatech, v synech lidských, v nichž není vysvobození.”
Kontext: Žalmy 146
1Halelujah. Chval, duše má, Hospodina.
2Chváliti budu Hospodina, dokud jsem živ, žalmy zpívati Bohu svému, dokud mne stává.
3Nedoufejtež v knížatech, v synech lidských, v nichž není vysvobození.
4Vychází duch jejich, navracují se do země své, v tentýž den mizejí myšlení jejich.
5Blahoslavený ten, jehož spomocník jest Bůh silný Jákobův, jehož naděje jest v Hospodinu Bohu jeho,
O Žalmy 146: Chval Hospodina, ó má duše!
Žalm 146 je krásným vyjádřením chvály a důvěry v Boha. Žalmista uznává Boží velikost a svrchovanost nad všemi věcmi. Vychvaluje Boží věrnost těm, kdo v Něho doufají, a Jeho milosrdenství k utlačovaným a potřebným. Pobízí svou duši k tomu, aby vložila celou svoji důvěru v Boha, který jediný může poskytnout skutečné zabezpečení a uspokojení.
Komentář
V dobách zkoušek a obtíží je snadné ztratit ze zřetele boží dobro a věrnost. Žalmista nás připomíná, že Bůh je vždy hodný naší chvály a důvěry, bez ohledu na naše okolnosti. Naléhá na nás, abychom spoléhali na Boha, nikoli na lidskou sílu, neboť pouze Bůh nám může skutečně poskytnout trvalou jistotu a naději. Žalmista také poukazuje na Boží zvláštní zájem o marginalizované a utlačované, připomínajíce nám naši povinnost starat se o ty, kteří potřebují pomoc. Nakonec nás Žalm 146 upomíná, že naše naděje nespočívá v nás samých, ale pouze v Bohu, který vládne nade vším.