Číst celou kapitolu
Hospodin nad potopou seděl, a budeť seděti Hospodin, jsa králem i na věky.
Hlas Hospodinův to činí, že laně plodu pozbývají, obnažuje i lesy, ale v chrámě svém všecku svou slávu vypravuje.
Hospodin silou lid svůj daří, Hospodin požehná lidu svému v pokoji.
