Žalm 89 je nářek žalmisty týkající se Božích nesplněných slibů Davidovské dynastii. Žalmista se potýká s zdánlivým rozporem mezi Božím slibem věčné smlouvy s Davidem a současným stavem exilu a ztráty jejich vlasti.
44Ztupils i ostří meče jeho, aniž jsi dal jemu, aby ostáti mohl v boji.
45Učinils přítrž okrase jeho, a trůn jeho svrhl jsi na zem.
46Ukrátil jsi dnů mladosti jeho, a hanbous jej přiodíl. Sélah.
47Až dokud, Hospodine? Na věky-liž se skrývati budeš? Tak-liž hořeti bude jako oheň prchlivost tvá?
48Rozpomeniž se na mne, jak kratičký jest věk můj. Zdaliž jsi pak nadarmo stvořil všecky syny lidské?
49Kdo z lidí může tak živ býti, aby neokusil smrti? Kdo vytrhne život svůj z hrobu? Sélah.
50Kdež jsou milosrdenství tvá první, ó Pane? Přísahuť jsi učinil Davidovi, v pravdě své.
51Pamatuj, Pane, na útržky činěné služebníkům tvým, a jak jsem já nosil v lůně svém potupu ode všech nejmocnějších národů,
52Jak jsou utrhali nepřátelé tvoji, Hospodine, jak jsou utrhali šlepějím pomazaného tvého. [ (Psalms 89:53) Budiž pochválen Hospodin na věky, Amen i Amen. ]
